Loutka

    Abmi 
1. Dítě jsem byl, neměl jsem žádné vrásky 
                                              Db E Gb Eb 
   a měl dost sil, před sebou všechny lásky své, 
    Abmi 
   pět let jsem žil, můj děda rád mě míval, 
                                                     Db E Gb 
   loutku mi dal, "to je," řek', když jsem zíval, "tvé." 
     H 
R: Proč hračka má se smutně na mě dívá, 
     Gb 
   proč hračka, zdá se, smutně na mě kývá, 
    Abmi 
   čas kolem nás tak bezohledně běží 
   Gb 
   a ona v koutě pohozená leží, 
     Abmi         Gb      Abmi              Gb 
   proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
      Abmi     Gb      Abmi       Gb        Abmi 
   vždyť ona ne, to já přece prohrávám víc. 
2. Už ženu mám, děda už dávno není, 
   nežiju sám, můj život však se mění v sen, 
   a, jak to bývá, když se léta řinou, 
   mnohé se splní v duchu pod peřinou jen. 
R: 
3. Zas starší jsem, své zájmy člověk střídá, 
   zas vidím, kde děd s vlasy jako křída stál, 
   a v srdci svém, v tom nejtemnějším koutku, 
   v dobrém i zlém mám pohozenou loutku dál. 
       Abmi         Gb      Abmi              Gb 
R: + proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
        Abmi     Gb      Abmi         Gb           Abmi 
     vždyť ona ne, to já jsem měl vyjít jí vstříc, 
       Abmi         Gb      Abmi              Gb 
     proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
      Abmi      Gb Abmi Gb Abmi 
     tu du du du ...