Loutka

    Ami 
1. Dítě jsem byl, neměl jsem žádné vrásky 
                                              D F G E 
   a měl dost sil, před sebou všechny lásky své, 
    Ami 
   pět let jsem žil, můj děda rád mě míval, 
                                                     D F G 
   loutku mi dal, "to je," řek', když jsem zíval, "tvé." 
     C 
R: Proč hračka má se smutně na mě dívá, 
     G 
   proč hračka, zdá se, smutně na mě kývá, 
    Ami 
   čas kolem nás tak bezohledně běží 
   G 
   a ona v koutě pohozená leží, 
     Ami         G      Ami              G 
   proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
      Ami     G      Ami       G        Ami 
   vždyť ona ne, to já přece prohrávám víc. 
2. Už ženu mám, děda už dávno není, 
   nežiju sám, můj život však se mění v sen, 
   a, jak to bývá, když se léta řinou, 
   mnohé se splní v duchu pod peřinou jen. 
R: 
3. Zas starší jsem, své zájmy člověk střídá, 
   zas vidím, kde děd s vlasy jako křída stál, 
   a v srdci svém, v tom nejtemnějším koutku, 
   v dobrém i zlém mám pohozenou loutku dál. 
       Ami         G      Ami              G 
R: + proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
        Ami     G      Ami         G           Ami 
     vždyť ona ne, to já jsem měl vyjít jí vstříc, 
       Ami         G      Ami              G 
     proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí, 
      Ami      G Ami G Ami 
     tu du du du ...