Pohoda

           C                  Emi7 
1. U nás v ulici bydlel pan Svoboda, 
          Ami                       C 
   že se pořád smál, měl přezdívku Pohoda, 
              Dmi7                G7 
   když jsem se ho ptal, jakpak dneska je, 
             C 
   říkával 'pohoda', 
        C                  Emi7 
   měl malej byt, ženu a dvě děti, 
                  Ami                  C 
   v pět vstával do práce, domů šel v půl třetí, 
           Dmi7               G7 
   noviny pod paží, cukroví pro děti, 
            C 
   zkrátka pohoda. 
    Dmi7       G7        C     C/H   Ami Ami/G 
   Po domě se povídalo: ten má asi příjem, 
    Dmi7       G7        C   C/H   Ami Ami/G 
   zatímco my nadáváme, vesele si žije, 
       Dmi7       G7         C     C/H  Ami Ami/G 
   a hlavně paní Šulcová ze sousedního bytu 
    D7                      F            G7 
   poslouchala za dveřmi a záviděla v skrytu. 
2. Paní Šulcová psala dopisy, 
   co jsou zvláštní tím, že nemaj' podpisy, 
   no a ty, úřade, no a ty počti si, 
   kdo, kde a kolik, 
   dík paní Šulcový, jejímu dopisu 
   rychle pan Svoboda dostal se do spisu, 
   ač není podpisu, je třeba přešetřit, 
   autor se bojí. 
   Na Svobodu začali se ptát neznámí páni, 
   jak u nás ve vchodu, tak u něj v zaměstnání, 
   a i když se nic nenašlo a Svoboda je čistej, 
   lepší na něj dávat pozor, kdo si má být jistej. 
3. Včera se stěhoval od nás pan Svoboda 
   na nějakou samotu někde u Náchoda 
   a já vím určitě, není to náhoda, 
   a tak trochu se bojím, 
   že brzo i my budem hledat samoty, 
   bydlení na stálo, nejen o soboty, 
   kvůli pár Šulcovejm, no a vím na tuty: 
   o to nestojím. 
   Usměvavej Svoboda mi totiž hrozně chybí, 
   zjišťuji to ponenáhlu a málo se mi líbí, 
   že Šulcová je na koni, a proto není náhoda, 
       Dmi7                  G7 
   že lidi zdravím úsměvem a odpovídám: 
    C C/H Ami Ami/G 
   [: pohoda ... :]