Helen
Samson, Jaroslav Lenk
F# 1. Silnice jsou vlhký k ránu, Hmi F# já vzpomínám na tvý oči, Helen, na chléb s máslem, bílou kávu, Hmi F# tělo hebký jako trávu, Helen, G#mi A#mi udejchanej polibek H D F# se špetkou strachu, že se někdo dívá, to zbylo ti z tvejch patnácti G#9 Hmi F# i s úsměvem, co rozpaky zakrývá. 2. Dál jsou to vlasy žlutý tak, že ve slunci se na ně dívat bolí, a tváře zvlhlý od potu, co při polibku zachutnají solí, oči svítí v letních ránech někdy víc než slunečnice květ, to všechno, Helen, poukázkou je na pár dalších spokojených let. 3. Silnice jsou vlhký k ránu a s nima i moje oči, Helen, vzpomínám, jaký to bylo, stop' jsem vůz, co jede kilo, Helen, [: oběd dám si v bistru v městě, kam jsem vlastně vůbec nechtěl jet, potkám tě zas za pár pátků, pro pár dní snad nezboří se svět. :]
dne 15. 09. 2020