Babička Dallila
Pacifik
H 1. My měli babičku čilou jak lasičku, F# H vstávala o půl třetí, říkala den co den:"Nespěte pořád jen, F# H čas jako mustang letí." E F# H Brnkala na starém spinetu, kamarád její byl Vinnetou, někdy též na moment přišel Old Shatterhand, F# H E ten s ní hrál na trumpetu. E H E R: U-smívej se, ty můj broučku, mládí smutek nesluší, H E vzhůru pusu do obloučku, ať se srdce rozbuší, H E úsměv, to je pohlazení, úsměv lidi v lepší změní, H E H u-smívej se, ty můj broučku, ať nám smutno není! 2. Když slunko vysvitlo, babičku to chytlo, nebyla k udržení, volal hlas přírody, lesů a hospody, toho si člověk cení. Spacák si narychlo sbalila, do termosky grog si nalila, na tramp to valila pod jménem Dallila, lidi, to je k zbláznění. R: 3. Vyštěkly pistole do sklenic na stole, když už nebylo co pít, střepy, ty prej věstí vždycky ňáký štěstí, babička dovedla žít. A taky uměla vyprávět, jak jednou bizona střelil děd, dal ho do ruksaku a cestou ve vlaku střelil ho za rumů pět. R:
dne 15. 09. 2020