Polštář

G                C      G                   C 
Když ráno nechci spát, nechce se mi vůbec vstát 
D                    C     G   C 
přemejšlím proč jsem tak línej. 
Vlastně mě nic nenutí, ležet téměř bez hnutí 
po ránu nejsem příliš vlídnej. 
 
Peřina mě objímá, jak ta láska nevinná 
polední čas se zvolna blíží 
mozek ten už pracuje, tělo silně vzdoruje 
a oči se mi zas už klíží. 
 
   (F#) Emi              C 
R: Právě těď začal zase zvonit telefon 
       G                      Ami 
   já ležím klidně dál, rád nemám tenhle tón, 
   G  C                      G          Emi 
   ať volá kdo chce co chce mě to nevzruší 
      Ami                   D                C 
   má poloha je skvělá, mám polštář v náručí. 
 
R: Právě těď ... 
 
Je tu někdo kdo to ví, že mám všechno hotový 
co bude dál je trochu matný 
nemám žádný migrény, či sociální problémy 
jenom s láskou je to nějak špatný.