Hvězda na vrbě

           F#mi   C#mi    F#mi   D       C#mi   E7 A C#mi 
1. Kdo se večer hájem vrací, ten ať klopí zraky, 
   E      F#mi   C#mi F#mi Hmi  E7  C#mi C# F# A C#mi 
   ať je nikdy neobrací k vrbě křivolaký, 
    E     F#mi C#mi   F#mi   D       C#mi   E7 A C#mi 
   jinak jeho oči zjistí, i když se to nezdá, 
          F#mi   C#mi  F#mi   Hmi  D        F#mi 
   že na vrbě kromě listí visí malá hvězda. 
 
        A                D             A           D 
R: Viděli jsme jednou v lukách plakat na té vrbě kluka, 
          Hmi         G7         H7             E7 C#mi E 
   který pevně věřil tomu, že ji sundá z toho stromu. 
 
2. Kdo o hvězdy jeví zájem, zem když večer chladne, 
   ať jde klidně přesto hájem, hvězda někdy spadne, 
   ať se pro ni rosou brodí a pak vrbu najde si 
   a pro ty, co kolem chodí, na tu větev zavěsí. 
 
R: