Balancování

    E                    A 
1. Komu tu ještě vůbec zpívat mám, 
     H                       E 
   kdo z vás se chvíli zastaví, 
                           A 
   refrén té písně zůstal nedopsán, 
    H                   E 
   možná ho lépe znáte vy, 
                             A 
   možná je o tom, že nám schází 
    H                      E 
   ten kousek štěstí na vahách, 
                            A 
   když láska s rozumem se sází, 
     H                         E 
   kdo překročí svůj vlastní práh. 
   E                       D 
R: A v lásce se to někdy stává, 
    A                    E 
   že jeden zůstane tu stát, 
                A            E 
   [: zatímco druhý z dálky mává, 
       H                   E 
      tak oba myslí na návrat. :] 
2. Kdo nikdy sám se sebou neprohrál, 
   ten jenom těžko pochopí, 
   že řeka života si plyne dál, 
   že do ní dvakrát nevstoupí, 
   a naše nesplněná přání 
   jsou tím, čím nemůžeme být, 
   a každé další jarní tání 
   nám bere sílu znovu chtít. 
R: 
3. Ráda vám ještě jednou zazpívám, 
   když chvíli zůstanete stát, 
   refrén té písně zůstal nedopsán, 
   snad lépe budete ho znát, 
   že naše nesplněná přání 
   jsou tím, čím nemůžeme být, 
   [: a každé další jarní tání 
      nám bere sílu znovu chtít. :]