Bim-bam

     Eb                   Cmi 
Jó, svět sál novu mízu a jaro přišlo k nám, 
   Fmi    Bb7         Eb 
já potkal Monu Lizu, chyběl jí jen rám. 
Eb                         Cmi 
Její úsměv poznám, byl to zaručeně on, 
Fmi   Bb7           Eb           Eb7 
proto mi teď srdce zvoníš jako zvon. 
         Ab                          Eb 
Jenom to bim. bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztlum, 
Bb                        Eb            Eb7 
mám strach, že to v noci vzbudí celej dům. 
         Ab                          Eb 
Jenom to bim. bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztiš, 
Bb7                        Eb 
mám strach, z čeho to už víš. 
 
Ten úsměv jí sluší, i vlasy k ramenům 
a mně rudnou uši, jen si na ni vzpomenu. 
Když jsem s ní šel domů, byli jsme jak opilí 
a všechny zvonu k tomu cestou zvonily. 
Radši to bim.bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztlum, 
mám strach, že to v noci vzbudí celej dům. 
Jenom to bim.bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztiš, 
mám strach, z čeho to už víš. 
 
Jó, až mi jí jednou snubní prsten zajistí, 
pak všichni známí zblednou bledou závistí. 
Čtyři bílý slony potom ke kočáru dám 
a cestou budou zvony zvonit jenom nám. 
Budou nám bim-bam, bim-bam, bim-bam překrásně hrát, 
aby bylo jednou na co vzpomínat. 
Každý ten bim-bam, bim-bám zvon příjde rád 
k svatbě bla-bla-bla-hopřát 
k svatbě bla-bla-bla-hopřát 
k svatbě bla-bla-bla-hopřát, a znova: 
k svatbě bla-bla-bla-hopřááát