Bim-bam

     D                   Hmi 
Jó, svět sál novu mízu a jaro přišlo k nám, 
   Emi    A7         D 
já potkal Monu Lizu, chyběl jí jen rám. 
D                         Hmi 
Její úsměv poznám, byl to zaručeně on, 
Emi   A7           D           D7 
proto mi teď srdce zvoníš jako zvon. 
         G                          D 
Jenom to bim. bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztlum, 
A                        D            D7 
mám strach, že to v noci vzbudí celej dům. 
         G                          D 
Jenom to bim. bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztiš, 
A7                        D 
mám strach, z čeho to už víš. 
 
Ten úsměv jí sluší, i vlasy k ramenům 
a mně rudnou uši, jen si na ni vzpomenu. 
Když jsem s ní šel domů, byli jsme jak opilí 
a všechny zvonu k tomu cestou zvonily. 
Radši to bim.bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztlum, 
mám strach, že to v noci vzbudí celej dům. 
Jenom to bim.bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztiš, 
mám strach, z čeho to už víš. 
 
Jó, až mi jí jednou snubní prsten zajistí, 
pak všichni známí zblednou bledou závistí. 
Čtyři bílý slony potom ke kočáru dám 
a cestou budou zvony zvonit jenom nám. 
Budou nám bim-bam, bim-bam, bim-bam překrásně hrát, 
aby bylo jednou na co vzpomínat. 
Každý ten bim-bam, bim-bám zvon příjde rád 
k svatbě bla-bla-bla-hopřát 
k svatbě bla-bla-bla-hopřát 
k svatbě bla-bla-bla-hopřát, a znova: 
k svatbě bla-bla-bla-hopřááát