Svět kam jiní nemohou

Holka kde se touláš 
kam vítr tě zas svál 
Jsi jako teplo sluneční 
když už si zvykám 
zas někam míříš bůh ví kam 
a čekám spoustu dalších dní. 
 
RF: Láká tě svět dějů mimo těla 
svět hvězdných drah k nimž jsi se zahleděla 
Mně zbývá strach že někde se mi ztratíš 
změníš se v prach a sotva se už vrátíš 
 
Holka to jsou dálky 
říkáš nemám se bát 
země se přeci otáčí 
vše se vrací zpátky 
na známá místa k nám 
a mně to přesto nestačí. 
 
RF: Láká tě děj cizích galaxií 
těles a drah co nad námi se míjí 
já objevil v sobě zvláštní tajný síly 
stačí pár chvil aby tě pohltily 
 
Pak vlastní gravitací 
tě vtáhnu na svou dráhu 
a ráno splynem s oblohou 
pak vlastní gravitací 
tě vtáhnu na svou dráhu 
jsem totiž svět - kam jiní nemohou.