Sám pod okapem

R: Sám pod okapem stojí 
   ač býval kdysi král 
   teď korunu už nemá 
   a hledá kde by spal 
 
Teď podává mi ruku a pláče do ticha 
už nedá ránu pěstí už nikam nespěchá 
 
Pak vypráví jak válčíl a tiše poprosí 
a do sáčku si střádá ty drobné obnosy 
 
Pak místo díků řekne už je mi šedesát 
a místo nashledanou přijď zas pokecat 
 
Ta vzpomínka mě bolí snad marnost rozpoznal 
když korunu mu vzali a já jen deset dal