Nebe ví

   E                    H 
1. Rozlil jsem tu kávu hned na první stůl 
   C#mi              E      A 
   rád bych slyšel snáze a ne jen na půl. 
   E                             H 
   Všechno to, co přijde, slyším mladý mužský hlas 
   C#mi                       E          A 
   Říká: Šefe, šel bych tuze rád, pokud svobodnej jsem zas 
        H                             C#mi 
   Léta sám jsem v cele trávil, kolik času, pánbůh ví... 
   A                     G#mi      F#mi          H 
   Nerad bych ho dál teď ztrácel, jestli tedy smím. 
 
               A                                   E 
Ref: Mé kroky jdou, očekávaj mě mí milí, jak roky jdou. 
                              C#mi         H          A     H 
     Jiní dávno nevěřili, oni odpouští mi chvíle zklamání. 
     C#mi          H            A         H         E    A H 
     Nebe ví, že dobu měl jsem zlou, teď mé kroky jdou. 
 
2. Hamburger, čaj a kávu, to osmý stůl si přál, 
   U sedmého jsem to rozbil, když slyším její pláč. 
   Říká ji, se vším končím, nebudem se vídat dál, 
   na prstu snubní kámen, já si vlastně jenom hrál. 
   Přes proud slz z jejích očí, netečná je jeho tvář. 
   Jenom krátké strohé sorry, od začátku byl to špás. 
 
Ref: Mé kroky jdou... 
 
         H                               C#mi 
   Café "Z půli cesty domů", tak tu tomu říkají 
            H                       A         H 
   Krátkých příběhů je fůra, každý den se stávají 
 
3. Však jednou všechno skončí, snědený je dnes už krám. 
   Šálky zívají jen prázdnem, no a já dnes konec mám. 
   Však támhle stůl tři v rohu, sedí otec s dcerou svou, 
   dávno upláchla mu z domu,no a teď tu spolu jsou. 
   Říkám: Vážně mě to mrzí, zavírám, má to tak být, 
   dívka s úsměvem mi kývá: Pane vím, musíte jít. 
 
Ref: Mé kroky jdou...