Nebe ví

   D                    A 
1. Rozlil jsem tu kávu hned na první stůl 
   Hmi              D      G 
   rád bych slyšel snáze a ne jen na půl. 
   D                             A 
   Všechno to, co přijde, slyším mladý mužský hlas 
   Hmi                       D          G 
   Říká: Šefe, šel bych tuze rád, pokud svobodnej jsem zas 
        A                             Hmi 
   Léta sám jsem v cele trávil, kolik času, pánbůh ví... 
   G                     F#mi      Emi          A 
   Nerad bych ho dál teď ztrácel, jestli tedy smím. 
 
               G                                   D 
Ref: Mé kroky jdou, očekávaj mě mí milí, jak roky jdou. 
                              Hmi         A          G     A 
     Jiní dávno nevěřili, oni odpouští mi chvíle zklamání. 
     Hmi          A            G         A         D    G A 
     Nebe ví, že dobu měl jsem zlou, teď mé kroky jdou. 
 
2. Hamburger, čaj a kávu, to osmý stůl si přál, 
   U sedmého jsem to rozbil, když slyším její pláč. 
   Říká ji, se vším končím, nebudem se vídat dál, 
   na prstu snubní kámen, já si vlastně jenom hrál. 
   Přes proud slz z jejích očí, netečná je jeho tvář. 
   Jenom krátké strohé sorry, od začátku byl to špás. 
 
Ref: Mé kroky jdou... 
 
         A                               Hmi 
   Café "Z půli cesty domů", tak tu tomu říkají 
            A                       G         A 
   Krátkých příběhů je fůra, každý den se stávají 
 
3. Však jednou všechno skončí, snědený je dnes už krám. 
   Šálky zívají jen prázdnem, no a já dnes konec mám. 
   Však támhle stůl tři v rohu, sedí otec s dcerou svou, 
   dávno upláchla mu z domu,no a teď tu spolu jsou. 
   Říkám: Vážně mě to mrzí, zavírám, má to tak být, 
   dívka s úsměvem mi kývá: Pane vím, musíte jít. 
 
Ref: Mé kroky jdou...