Malíř a ďáblův obraz

             E           A      E 
1. Popravdě říct, když ztiším hlas, 
                                   H A 
   mohu dnes vám, tak pojďte mezi nás 
                E       A      E 
   ze starých dnů ten příběh znát, 
               H        A            E 
   jsou to už léta, co nad ním přemítám 
                  H      A            E A 
   jak nad svým plátnem šílený malíř sám. 
    E 
R: Vyrovnával si ten stín barev, 
                                     C#mi 
   jimi uchovával život v obrazech svých, 
    E                  A    E     A    E 
   nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči, 
    A    E           H      E 
   ďábla oči - dílo rukou svých. 
2. Zlacený rám, v něm ďábla tvář, 
   má zakletou v očích podivnou zář, 
   láká ho být, ouha, zůstane sám 
   s nožem a plátnem šílený malíř sám, 
   jen se svým plátnem šílený malíř sám. 
      E                  A    E     A    E 
R: + nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči, 
      A    E           H      E 
     ďábla oči - dílo rukou svých. 
3. Z toho plátna, jak vím, šla hrůza a strach, 
   snad proto ten malíř krás pak sám si na život sáh', 
   kamennou tvář má teď mnohý z vás, 
   a to jen zčásti zná tajemný ďáblův vzkaz, 
   jen malou částí zná ho teď každý z vás. 
R: 
    F# 
R: Vyrovnával si ten stín barev, 
                                     D#mi 
   jimi uchovával život v obrazech svých, 
    F#                  H    F#     H    F# 
   nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči, 
    H    F#           C#      F# 
   ďábla oči - dílo rukou svých.