Malíř a ďáblův obraz

             Ab           Db      Ab 
1. Popravdě říct, když ztiším hlas, 
                                   Eb Db 
   mohu dnes vám, tak pojďte mezi nás 
                Ab       Db      Ab 
   ze starých dnů ten příběh znát, 
               Eb        Db            Ab 
   jsou to už léta, co nad ním přemítám 
                  Eb      Db            Ab Db 
   jak nad svým plátnem šílený malíř sám. 
    Ab 
R: Vyrovnával si ten stín barev, 
                                     Fmi 
   jimi uchovával život v obrazech svých, 
    Ab                  Db    Ab     Db    Ab 
   nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči, 
    Db    Ab           Eb      Ab 
   ďábla oči - dílo rukou svých. 
2. Zlacený rám, v něm ďábla tvář, 
   má zakletou v očích podivnou zář, 
   láká ho být, ouha, zůstane sám 
   s nožem a plátnem šílený malíř sám, 
   jen se svým plátnem šílený malíř sám. 
      Ab                  Db    Ab     Db    Ab 
R: + nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči, 
      Db    Ab           Eb      Ab 
     ďábla oči - dílo rukou svých. 
3. Z toho plátna, jak vím, šla hrůza a strach, 
   snad proto ten malíř krás pak sám si na život sáh', 
   kamennou tvář má teď mnohý z vás, 
   a to jen zčásti zná tajemný ďáblův vzkaz, 
   jen malou částí zná ho teď každý z vás. 
R: 
    Bb 
R: Vyrovnával si ten stín barev, 
                                     Gmi 
   jimi uchovával život v obrazech svých, 
    Bb                  Eb    Bb     Eb    Bb 
   nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči, 
    Eb    Bb           F      Bb 
   ďábla oči - dílo rukou svých.