Klofnul mě kybernet

Klofnul mě kybernet, 
on mě pozval na Fernet, 
dokonce ke džbánku 
mezi smetánku. 
 
Tyhlety Fernety 
pořád pijem u tety, 
panáky, nebo kraj 
pijem jako čaj. 
 
Ten kybernet si pěkně dal, má to se mnou drahý, 
jestli ještě zůstanem, půjde domů nahý. 
 
Malátná z Ferneta 
padám na kyberneta, 
buď jak buď, bože suď, 
já mám na něj chuť. 
 
Pozval mě kybernet 
nerozvážně na Fernet, 
teďka už lituje, 
se mnou žertuje. 
 
Koho já nabalím, 
toho na zem povalím, 
v sedě pusu nedávám 
těm, co ráda mám. 
 
Ten kybernet mě odhání, přátelé ho vidí, 
že má holku lidovou příšerně se stydí. 
 
Objímá ho maniak 
jak teď z toho neví jak, 
bez lásky prej nemůže, 
co je to za muže?! 
 
Naštval mě kybernet, 
co mě pozval na Fernet, 
kašlu na flegmatiky 
chladný z matiky. 
 
Do háje, tihleti 
moudrý inteligenti, 
v hlavě maj' místo žen 
samý čísla jen. 
 
Já mám v hlavě jenom jedno, a to je má meta, 
vytrhnout ze světa čísel toho kyberneta. 
 
Příště ten kybernet 
ke mě půjde na Fernet, 
třeba mu v soukromí 
srdce ochromím.