Jede keňu Svratkou

Jede keňu Svratkou, 
na ní vandrák s bradkou, 
v hospodě se nalíznul 
na mělčině uvíznul. 
Tak to musíš holoubku 
zase zpátky na hloubku, 
boty si zout, 
kánojí hnout. 
 
Unavenej vandrák s bradkou, 
potácí se mělkou Svratkou, 
pokud v řece ještě stačí, 
někam kde je hloubka keňu tlačí. 
Do keňi pak zase hačne, 
svoje banjo trápit začne, 
na buben mu kape z mokrý bradky 
voda ze Svratky. 
 
Jede keňu Svratkou, 
na ní vandrák s bradkou, 
v hospodě se nalíznul 
na mělčině uvíznul. 
Už je zase na hloubce, 
míří ke svý chaloupce, 
milá čeká, 
touhou heká. 
 
Unavenej vandrák s bradkou, 
objímá se se svou Radkou, 
chvěje se, když na ní sáhne, 
nevadí jí, že z něj hrozně táhne. 
On je za to k ní moc něžný 
a to u něj není běžný. 
Na děvče mu kape z mokrý bradky 
voda ze Svratky. 
 
Unavenej vandrák s bradkou, 
objímá se se svou Radkou, 
chvěje se, když na ní sáhne, 
nevadí jí, že z něj hrozně táhne. 
On je za to k ní moc něžný 
a to u něj není běžný. 
Na děvče mu kape z mokrý bradky 
voda ze Svratky.