Zapomenu

Zapomenu 
 
A            F#mi        D                E 
Dneska večer po setmění dotknul jsem se hvězd, 
A            F#mi          D               E 
zazářily chladným světlem jako světla měst. 
A            F#mi         D                E 
Chvíli ještě pod víčkami nechat své sny chvět 
A                   F#mi         D          E 
a v nočních toulkách po krajině objevovat svět. 
 
 
D              E            D     E   F#mi 
Kraj provoněný loukou lesem omámí mě hned 
D              E         D         E   F#mi    D     E      F#mi 
Propadnu se v zapomnění, zapomenu na trápení, na skutečný svět 
 
 
V nočních toulkách po obloze objevil jsem ráj, 
s čistým vzduchem, čistou vodou, tam se děti maj. 
Brouzdají se hustou trávou a zvoní zde smích, 
jiný krásný život na mě z té planety dých. 
 
Kraj provoněný loukou lesem . . . 
 
 
Kolik planet v galaxiích může vesmír mít, 
kam bych ve snách každý večer mohl odejít. 
Než mě ráno bledým světlem zase probudí, 
ještě aspoň malou chvíli člověk k ránu sní. 
 
Kraj provoněný loukou lesem