Pozdrav z fronty
Landa, Daniel
(Orig. Gmi) F#m E A C#m 1. Je nádhernej večer, tak začínám psát D E F C# a víno mi dodalo sil, Bůh mi byl svědkem, když měl jsem tě rád, to tenkrát snad ještě byl. 2. Tvý dopisy všechny jsem tisíckrát čet, v nich stálo, jak v tvým klínu spím, však s posledním volnem se roztříštil svět, (*) D E D E v němž nikdy tě neopustím. Hm E F#m R: Pak u vlaku ty, cizí žena, Hm E A A7 promiň mi, že jsem ti lhal, Hm E F#m D ještě teď slyším tě toužebně sténat, F#m C#m F#m tu tvoji fotku jsem roztrhal. 3. Už nepřijdu nikdy tou pěšinou k vám, víš, já jsem teď tady, ty tam, u díry v blátě se sám sebe ptám (*) a sám si i odpovídám. Hm E *: Proč u vlaku jste stály, na mě jste se smály A A7 ty a moje máma, starší cizí dáma, Hm E dětskej pokoj k smíchu, povečeřím v tichu, A A7 rozhovory váznou, vždyť mám duši prázdnou, Hm E vzpomínky jen bolí, ať už na cokoli, F#m D ztracenej je klíč, už abych byl pryč, F#m zpátky se chci vrátit, ne se tady ztratit, C#m F#m fronta zpátky láka, domov pro vojáka. 4. Když země je rozrytá polibky děl a hvízdání protíná vzduch, píše ti kacíř, co do pekla chtěl, (*) pro mámení barevnejch stuh. 5. Pro tenhle okamžik nemůžu lhát a utíkat jak malej kluk, ať jinej zabuší u vašich vrat, (*) mě uhranul polnice zvuk. *: Když zatroubí nám k boji, tak to za to stojí, nenávist i láska, kolem země praská, plameny se mají, když si s náma hrají, pak nastane klid a my snad můžem jít, každej do svý díry, bez Boha a víry, z ušlápnutejch branců zbyla banda kanců, tak se teda měj a něco si přej, než se nebe zřítí a tak skončí žití. Dm G Am R: A tak posílám Ti pozdrav z fronty, Dm G C C7 oheň už přestává hřát, Dm G Am F víno je silný a teploučký střílny Am Em Am přijmou mě s láskou až odejdu spát.
Do databáze přidal Verony, dne 15. 09. 2020