Oběžnice

OBĚŽNICE 
 
H                E          H    C#mi           F# H 
Do tvého klína,  svou hlavu dát, je plná tvého já. 
E        F#       E         H       C#mi        E           F#          H 
Vážně se těším, až se zase zeptáš, na chvíle, kdy jsem tě prvně potkala. 
 
E          F#     H           G#mi 
Pestrostí barev propletených citů, 
E            H         F# 
nakreslím tu krásu okamžiků 
E          F#          H    G#mi 
Kdy mě tvé hodné oči pohladily. 
E       F#      E            H      E       H    E        H     F# 
Vím, já vím, je zbytečný se ptát.  Vím, já vím, oběžnice neumí lhát. 
 
Tvá slova nikdy nejsou prázdná, cinkají jako zvon. 
I když je v knize vytržená stránka, ty umíš dát příběhu kouzelný tón. 
 
Pestrostí barev… 
Pestrostí barev… 
E              F#            H 
Vím, že máš mě rád.