Balada o věčné lásce

              Fmi   Eb       Fmi                      Eb    Fmi 
1. Byl jest sličný rytíř z cínu, či snad lacknecht, mušketýr, 
                 Eb    Fmi                Eb      Fmi 
   na poličce v polostínu, barevný měl štít i knír, 
           Eb           Ab            C           Fmi 
   nad hlavou meč nehýbá se, není slyšet bitvy řev, 
            Eb            Ab               C                  Fmi 
   tak tu stojí v plné kráse, chce být tvůj a chce prolít krev. 
         Bbmi    Ab    Bbmi            Db   Ab   Bbmi 
R: A co růže, která vadne v čínské váze opodál, 
         Db     Ab        Bbmi               Ab    Bbmi 
   za okny už podzim chřadne, ona natruc voní dál, 
           Ab            Db          F           Bbmi 
   kolik plátků ještě zbývá, zrcadlo má matný jas, 
         Ab          Db               F                  Bbmi 
   na sebe se růže dívá, chce být tvá a chce přelstít čas. 
2. A ta růže, co se tváří, že se jí čas netýká, 
   přes den pyšně vůkol září, v noci tajně naříká, 
   okamžik se nedá vrátit, marně čekáš na zázrak, 
   nechceš-li mou lásku ztratit, neříkej "ještě ne, až pak". 
R: A ten rytíř, co se věčně chystá ztéci lásky věž, 
   na poličce nekonečně vymlouvá se, je to lež, 
   ten, kdo váhá, nese vinu, buďto útok, nebo krach, 
   ty jsi jak ten rytíř z cínu, cit je cit, ale strach je strach. 
            Ebmi      Db     Ebmi         Gb   Db    Ebmi 
*: A tak v prvním chvatu mládí klečíš lásce u nohou, 
          Gb     Db       Ebmi                Db    Ebmi 
   koho kdo tu vlastně svádí, slova nic už nezmohou, 
            Db            Gb         Bb           Ebmi 
   jí je mdlo a dech se tají, a ty rudneš jako rak, 
          Db             Gb           Bb               Ebmi 
   oba chcete být už v ráji, peklem tam cesta vede však. 
          Abmi   Gb  Abmi               Gb  Abmi 
X: Končí téměř bezúhonně tahle věčná balada, 
                   Gb       Abmi           H    Gb  Abmi 
   končí pro nás, ne však pro ně, to vás jistě napadá, 
             Gb           Bb            Eb           Ab 
   byl jest jeden sličný, inu, to už znáte, a tak dál, 
            Gb          Bb           Eb               Abmi 
   a ten v něžném polostínu dívce prý růži na klín dal ...