Ocelárna

             Ami   F7          Ami  E7 
1. Mrtvou a živou míchám vodu do vín, 
            Ami    F7         E7 
   napolo bdělý, spící ve stoje, 
              Ami            F7 
   na stole lživou uniformu novin 
            Ami  E7         Ami 
   a stěnu cely ve zdi pokoje. 
2. Zas budík zvoní do nočního jitra 
   a znovu plane hořák vařiče, 
   dnes jako loni, včera jako zítra, 
   čas věty plané vplétá do biče. 
     A 
R: Na ostří nože, rezavé a tupé, 
                 A7 
   zavěsí změny lichá sobota, 
     D              C6 
   stelu si lože v dospávárně kupé, 
    E                 E7 
   noc ranní směny v šeru života. 
3. Na okna vlaku kapky deště krápou, 
   jako když sprcha kape do vany, 
   v štruksovém saku nevolníci chrápou 
   a život prchá - rezignovaný. 
4. Železným dechem nadcházejí rána, 
   bolavá hlava hledá samotu, 
   struskou a plechem zívající brána, 
   a pak už žhavá ocel v šamotu. 
R: Na věšák šatny, zrezivělý prachem, 
   zavěsí změny lichá sobota, 
   mastný a matný, přidušený pachem, 
   čas ranní směny v šedi života. 
5. Hlt bryndy z žita, kterou úsvit prošil 
   vyrudlou šedí škváry vyčpělé, 
   sůl potu, vrytá do flanelu košil, 
   škrábe a svědí, svědí po těle. 
6. Kručení břicha z předražené láce 
   přehluší vytí sirén fabriky, 
   sobota lichá v heroizmu práce, 
               Ami            F7 
   jdem domů, sytí z levného pití, 
                   Ami    F7      E7   Ami 
   šťastni až k zblití - čísla z matriky.