Karavana mraků

     D                      Hmi 
1. Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý, 
    G           A         D A7 
   pod sluncem sedlo kožený, 
    D                         Hmi 
   pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý 
   G        A         D 
   a starý ruce sedřený. 
    D7      G         A          Hmi 
R: Dopředu jít s tou karavanou mraků, 
                  G        A          Hmi 
   schovat svou pleš pod stetson děravý, 
                  Emi        A7    Hmi      Emi 
   : jen kousek jít, jen chvíli, do soumraku, 
                    Hmi         F#        Hmi    A7 
      až tam, kde svítí město, město bělavý. : 
 
2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený, 
   v tom městě nikdo nezdraví, 
   šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolení 
   a lidi strachem nezdraví. 
3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí 
   a zákon džungle panuje, 
   provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí 
   a truhlář rakve hobluje. 
R: V městě je řád a pro každého práce, 
   buď ještě rád, když huba voněmí, 
   : může tě hřát, že nejseš na voprátce 
      nebo že neležíš pár inchů pod zemí. : 
 
4.=1. 
R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků, 
   kde tichej dům a pušky rezavý, 
   : orat a sít od rána do soumraku 
      a nechat zapomenout srdce bolavý. :