Duhová cesta

   A       G#7          A           G#7 
1. Vyšli už nad ránem, když z mraků pláč 
   A         G#7         C#mi H A G#mi C# 
   čistil jim cestu za duhou. 
   A          G#7       A          G#7 
   Dech dětí v náručích jim vrací víru, 
   A        G#7        C#mi H A G#mi C# 
   že najdou zemi vysněnou. 
 
        F#mi                  H7 
R: Jdou všichni, co ví, proč nemůžou spát, 
        Emaj7               A 
   když násilí je vítá u dveří. 
   F#mi         D#dim               G#4         G# 
   A syn se zeptá: "Mámo, kdo měl drápy ještěří?" 
         F#mi           H7           E                  A 
   "Víš, barva nebe je modrá jak len a ta mě nikdy nebolí, 
   F#mi     F#dim          G#4 G#           F#mi H E A F#mi F#dim G#4 G# 
   a tyhle modřiny na nohách slunce zahojí." 
 
2. Otrlí stopaři vyšlí ze zipů delt, 
   přináší zprávu hřejivou, 
   že někde v údolí, u rudých kamenů, 
   pět barev duhy září tmou. 
 
R: A všichni, co ví, proč nemohli spát, 
   hřejou se štěstím v objetí. 
   A syn jen řekne: "Mámo, ty pláčeš dojetím?" 
   "Víš, barva nebe je modrá jak len a ta tě nikdy nebolí, 
   a tvoje modřiny na nohách duha zahojí."