Duhová cesta

   F       E7          F           E7 
1. Vyšli už nad ránem, když z mraků pláč 
   F         E7         Ami G F Emi A 
   čistil jim cestu za duhou. 
   F          E7       F          E7 
   Dech dětí v náručích jim vrací víru, 
   F        E7        Ami G F Emi A 
   že najdou zemi vysněnou. 
 
        Dmi                  G7 
R: Jdou všichni, co ví, proč nemůžou spát, 
        Cmaj7               F 
   když násilí je vítá u dveří. 
   Dmi         Hdim               E4         E 
   A syn se zeptá: "Mámo, kdo měl drápy ještěří?" 
         Dmi           G7           C                  F 
   "Víš, barva nebe je modrá jak len a ta mě nikdy nebolí, 
   Dmi     Ddim          E4 E           Dmi G C F Dmi Ddim E4 E 
   a tyhle modřiny na nohách slunce zahojí." 
 
2. Otrlí stopaři vyšlí ze zipů delt, 
   přináší zprávu hřejivou, 
   že někde v údolí, u rudých kamenů, 
   pět barev duhy září tmou. 
 
R: A všichni, co ví, proč nemohli spát, 
   hřejou se štěstím v objetí. 
   A syn jen řekne: "Mámo, ty pláčeš dojetím?" 
   "Víš, barva nebe je modrá jak len a ta tě nikdy nebolí, 
   a tvoje modřiny na nohách duha zahojí."