Duhová cesta

   D       C#7          D           C#7 
1. Vyšli už nad ránem, když z mraků pláč 
   D         C#7         F#mi E D C#mi F# 
   čistil jim cestu za duhou. 
   D          C#7       D          C#7 
   Dech dětí v náručích jim vrací víru, 
   D        C#7        F#mi E D C#mi F# 
   že najdou zemi vysněnou. 
 
        Hmi                  E7 
R: Jdou všichni, co ví, proč nemůžou spát, 
        Amaj7               D 
   když násilí je vítá u dveří. 
   Hmi         G#dim               C#4         C# 
   A syn se zeptá: "Mámo, kdo měl drápy ještěří?" 
         Hmi           E7           A                  D 
   "Víš, barva nebe je modrá jak len a ta mě nikdy nebolí, 
   Hmi     Hdim          C#4 C#           Hmi E A D Hmi Hdim C#4 C# 
   a tyhle modřiny na nohách slunce zahojí." 
 
2. Otrlí stopaři vyšlí ze zipů delt, 
   přináší zprávu hřejivou, 
   že někde v údolí, u rudých kamenů, 
   pět barev duhy září tmou. 
 
R: A všichni, co ví, proč nemohli spát, 
   hřejou se štěstím v objetí. 
   A syn jen řekne: "Mámo, ty pláčeš dojetím?" 
   "Víš, barva nebe je modrá jak len a ta tě nikdy nebolí, 
   a tvoje modřiny na nohách duha zahojí."