Duhová cesta

   H       A#7          H           A#7 
1. Vyšli už nad ránem, když z mraků pláč 
   H         A#7         D#mi C# H A#mi D# 
   čistil jim cestu za duhou. 
   H          A#7       H          A#7 
   Dech dětí v náručích jim vrací víru, 
   H        A#7        D#mi C# H A#mi D# 
   že najdou zemi vysněnou. 
 
        G#mi                  C#7 
R: Jdou všichni, co ví, proč nemůžou spát, 
        F#maj7               H 
   když násilí je vítá u dveří. 
   G#mi         Fdim               A#4         A# 
   A syn se zeptá: "Mámo, kdo měl drápy ještěří?" 
         G#mi           C#7           F#                  H 
   "Víš, barva nebe je modrá jak len a ta mě nikdy nebolí, 
   G#mi     G#dim          A#4 A#           G#mi C# F# H G#mi G#dim A#4 A# 
   a tyhle modřiny na nohách slunce zahojí." 
 
2. Otrlí stopaři vyšlí ze zipů delt, 
   přináší zprávu hřejivou, 
   že někde v údolí, u rudých kamenů, 
   pět barev duhy září tmou. 
 
R: A všichni, co ví, proč nemohli spát, 
   hřejou se štěstím v objetí. 
   A syn jen řekne: "Mámo, ty pláčeš dojetím?" 
   "Víš, barva nebe je modrá jak len a ta tě nikdy nebolí, 
   a tvoje modřiny na nohách duha zahojí."