Duhová cesta

   C       H7          C           H7 
1. Vyšli už nad ránem, když z mraků pláč 
   C         H7         Emi D C Hmi E 
   čistil jim cestu za duhou. 
   C          H7       C          H7 
   Dech dětí v náručích jim vrací víru, 
   C        H7        Emi D C Hmi E 
   že najdou zemi vysněnou. 
 
        Ami                  D7 
R: Jdou všichni, co ví, proč nemůžou spát, 
        Gmaj7               C 
   když násilí je vítá u dveří. 
   Ami         Gbdim               H4         H 
   A syn se zeptá: "Mámo, kdo měl drápy ještěří?" 
         Ami           D7           G                  C 
   "Víš, barva nebe je modrá jak len a ta mě nikdy nebolí, 
   Ami     Adim          H4 H           Ami D G C Ami Adim H4 H 
   a tyhle modřiny na nohách slunce zahojí." 
 
2. Otrlí stopaři vyšlí ze zipů delt, 
   přináší zprávu hřejivou, 
   že někde v údolí, u rudých kamenů, 
   pět barev duhy září tmou. 
 
R: A všichni, co ví, proč nemohli spát, 
   hřejou se štěstím v objetí. 
   A syn jen řekne: "Mámo, ty pláčeš dojetím?" 
   "Víš, barva nebe je modrá jak len a ta tě nikdy nebolí, 
   a tvoje modřiny na nohách duha zahojí."