Břímě
Kalandra, Petr
E Abmi Včera mě spolkl Nazareth, A E aby dnes vypliv ostatky mý Celou noc hledám místo, kam složit vlasy šedivý. Hej pane nechcete mi říct, kde tu složit hlavu svou, ne řekl a hned zmizel tam za tou velkou bílou budovou E Abmi A R: Sundej z něj to břímě, E Abmi A a nechtěj za to nic E Abmi A dědek ať už se nedře, hej, hej ... E Abmi A E, H, Dbmi, H, A nandej mi ho na záda Přes rameno ranec svůj, jak rád bych nějaký místo měl kam bych se v klidu schoval a na všechno bych zapomněl V tom vidím Carmen s Ghiou jak po ulici proti jdou Carmen, že nemá čas, že si spolu rychle užijou. R: Sundej z nich to břímě, E Abmi A a nechtěj za to nic E Abmi A holky ať už se nedřou, hej, hej ... E Abmi A E, H, Dbmi, H, A nandej mi ho na záda Když přijdeš k paní Mósrové, tam není co bys řek´ připadáš si jak v automatu, ve frontě na párek. Povídá mladej kmete a což takhle třeba Nathalii, už není právě nejmladší a tak zůstaň dneska večer s ní. R: Sundej z ní to břímě, E Abmi A a nechtěj za to nic E Abmi A holka ať už se nedřou, hej, hej ... E Abmi A E, H, Dbmi, H, A nandej mi ho na záda Postarší právník mě nakop a to rovnou do koulí, povídá já ti cestu ukážu, ale musíš s mým psem ven. Povídám moment soudče, já jsem taky Homo sapiens. Abych si trochu ulehčil, tu ránu jsem mu navrátil. R: Sundej z něj to břímě, E Abmi A a nechtěj za to nic E Abmi A dědek ať už se nedře, hej, hej ... E Abmi A E, H, Dbmi, H, A nandej mi ho na záda Na dělový kouli z roku 1835, se vezu někam dolů, je na čase mi závidět tak letim mezi vás, pozdravuje vás tamten svět. Že prej se nemusíme vracet, jé na čase mi závidět. R: Sundej ze mě to břímě, E Abmi A a nechtěj za to nic E Abmi A ať už se nikdy nedřu, hej, hej ... E Abmi A E, H, Dbmi, H, A nandej mi ho na záda
dne 15. 09. 2020