Co bylo dál

C#mi                                  F#mi 
Někdy si říkám, jestli ještě znáš mý jméno, 
      H                             E    E/D# 
a jak často na mě myslíš, když jdeš spát. 
          C#mi                  F#mi 
Na zítřek v televizi hlásí zataženo, 
       G#                     C#mi 
a v mý hlavě už tak bude napořád. 
 
Život jde dál, lásko, musíme si zvykat, 
a není dobrý na tý cestě zůstat sám, 
pro jeden smutek nemá cenu stokrát vzlykat, 
když má svět otevřenou náruč dokořán. 
 
E                    C#mi 
A co bylo dál, jenom vítr, 
A          H         E 
po nebi se mraky honily. 
E                    C#mi 
A co bylo dál, jenom vítr, 
A              H          C#mi 
stromy se až k zemi sklonily. 
 
V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty, 
a do vlasů ti sedal bílej sníh, 
z oblohy černý jak díra mezi světy, 
se na mě snášel a studil na dlaních. 
 
A co bylo dál, jenom vítr, 
po nebi se mraky honily. 
A co bylo dál, jenom vítr, 
a stromy se až k zemi sklonily. 
 
V tom baru nevěděli, že je venku krize, 
z rádia zpíval Cohen "Lásko, jsem tvůj muž", 
tys vešla dovnitř jak zhmotnění mý vize, 
jako když do srdce mi někdo vrazí nůž... 
 
A co bylo dál, jenom vítr, 
po nebi se mraky honily. 
A co bylo dál, jenom vítr, 
a stromy se až k zemi ... 
 
A co bylo dál, jenom vítr, 
po nebi se mraky honily. 
A co bylo dál, jenom vítr, 
a stromy se až k zemi sklonily