Balada o nehodě automobilu Tatra
Jahelka, Ivo
Hmi D A Hmi 1. Blízko u Senice malá je vesnice, Emi Hmi Hdim F#7 žila tam stařenka velice nábožná, Hmi D A Hmi v životě škudlila, k Bohu se modlila, Emi Hmi F#7 Hmi na stará kolena byla dost zámožná, D A Hmi F#mi vlastnila chalupu a malou zahrádku G D A D v zatáčce silnice E7 do Hrádku, Emi Hmi G A D ač žila v soudobé společnosti, Emi Hmi Emi(F#7) F#7(H) věřila ve spásu na věčnosti. 2. Večerní modlení nesnese prodlení, v onen den kritický babička poklekla, v nábožném dojetí neměla ponětí, že bude za chvíli u brány do pekla. Obraťme nyní svou pozornost k vozovce, jel po ní náklaďák, blížil se do obce, z dřevařských závodů Drevofatra zásilku potřebnou veze Tatra. Hmi A Hmi Emi Hmi Emi R: Paternoster, Boha proste, Hmi Emi Hmi F#7 Hmi než vám z koster tráva vzroste. 3. Neměla závadu tatrovka v nákladu: sto rakví na korbě, dalších sto na vleku, jak po ráně morové ty truhly borové naskládané k sobě, stěsnané na fleku, a mokrá vozovka nic dobrého nevěstí, nebudu tajit vám, že došlo k neštěstí, nabízím vám jenom k posouzení historku jednoho vodsouzení. 4. Porušil zvyklosti řidič v té rychlosti, když šlápl na brzdu, pěkně to vyvedl, poklesly otáčky, a vprostřed zatáčky tatrovku s nákladem do smyku přivedl, najela kola na obrubník zpevněný, právě v tom místě, kde plůtek byl dřevěný, a za ním zahrada naší tetky, co právě duchovní měla pletky. R: 5. Náklad tím nárazem vymrštil se rázem, rakve se rozlétly volně do prostoru, babičky zahradu vodpředu dozadu souvisle pokryly - vobrázek z horroru, a pár jich uvízlo i v korunách jabloní, vtom babka nábožná z okna se nakloní, klouby i rysy jí rázem ztuhly: v zahradě jen samé černé truhly. 6. Ubohá poklekla, tuze se ulekla, že nastal soudný den, očistec záhrobní, klepala patama, čekala satana, že si neužije svůj důchod starobní, když pak k ní přistoupil strážmistr od VB, svěcenou vodou ho pudila od sebe, byť o veřejného šlo činitele, měla v něm ďábla, ne spasitele.
dne 15. 09. 2020