Balada o nehodě automobilu Tatra
Jahelka, Ivo
Ebmi Gb Db Ebmi 1. Blízko u Senice malá je vesnice, Abmi Ebmi Ebdim Bb7 žila tam stařenka velice nábožná, Ebmi Gb Db Ebmi v životě škudlila, k Bohu se modlila, Abmi Ebmi Bb7 Ebmi na stará kolena byla dost zámožná, Gb Db Ebmi Bbmi vlastnila chalupu a malou zahrádku H Gb Db Gb v zatáčce silnice E7 do Hrádku, Abmi Ebmi H Db Gb ač žila v soudobé společnosti, Abmi Ebmi Abmi(Bb7) Bb7(Eb) věřila ve spásu na věčnosti. 2. Večerní modlení nesnese prodlení, v onen den kritický babička poklekla, v nábožném dojetí neměla ponětí, že bude za chvíli u brány do pekla. Obraťme nyní svou pozornost k vozovce, jel po ní náklaďák, blížil se do obce, z dřevařských závodů Drevofatra zásilku potřebnou veze Tatra. Ebmi Db Ebmi Abmi Ebmi Abmi R: Paternoster, Boha proste, Ebmi Abmi Ebmi Bb7 Ebmi než vám z koster tráva vzroste. 3. Neměla závadu tatrovka v nákladu: sto rakví na korbě, dalších sto na vleku, jak po ráně morové ty truhly borové naskládané k sobě, stěsnané na fleku, a mokrá vozovka nic dobrého nevěstí, nebudu tajit vám, že došlo k neštěstí, nabízím vám jenom k posouzení historku jednoho vodsouzení. 4. Porušil zvyklosti řidič v té rychlosti, když šlápl na brzdu, pěkně to vyvedl, poklesly otáčky, a vprostřed zatáčky tatrovku s nákladem do smyku přivedl, najela kola na obrubník zpevněný, právě v tom místě, kde plůtek byl dřevěný, a za ním zahrada naší tetky, co právě duchovní měla pletky. R: 5. Náklad tím nárazem vymrštil se rázem, rakve se rozlétly volně do prostoru, babičky zahradu vodpředu dozadu souvisle pokryly - vobrázek z horroru, a pár jich uvízlo i v korunách jabloní, vtom babka nábožná z okna se nakloní, klouby i rysy jí rázem ztuhly: v zahradě jen samé černé truhly. 6. Ubohá poklekla, tuze se ulekla, že nastal soudný den, očistec záhrobní, klepala patama, čekala satana, že si neužije svůj důchod starobní, když pak k ní přistoupil strážmistr od VB, svěcenou vodou ho pudila od sebe, byť o veřejného šlo činitele, měla v něm ďábla, ne spasitele.
dne 15. 09. 2020