Balada o deviantním Jeníkovi

    Ab           Eb  Ab     Bbmi               Eb 
1. Býval Jéňa premiant, než se z něj stal deviant, 
   Ab    Db  Ab Fmi Eb                       Db Eb  Ab 
   exhibicionista, carara, ten se pozná dojista, 
                  Eb    Ab   Bbmi           Eb 
   nosí plášť až na paty, pod ním chodí hambatý, 
   Ab       Db     Ab  Fmi Eb                     Db  Eb Ab 
   a když se pak obnaží, carara, sám sebe tím oblaží. 
    Fmi                  Bbmi 
   Poslechněte o činu, který spáchal Jeník, 
      Eb                   Ab              C7 
   zprávu o tom zločinu přines' krajský deník, 
    Db          Cmi      Bbmi           Eb 
   místo děje: autobus plný učnic z Fruty, 
   Ab           Bbmi        Eb              Ab 
   a Jeník tam exhiboval víc než Tutti-Frutti. 
    Eb                 Ab     Eb             Ab 
R: Kudy, kudy, kudy, kudy jdou na nás ty pudy, 
     Db          Ab         Eb         Ab     Eb Ab 
   před pudem, za pudem, na léčení nepudem. 
2. Přistoupil u rozhlasu za značného ohlasu 
   ve svém plášti na paty, carara, pod kterým byl hambatý, 
   a v tom plášti, představ si, měl ten Jeník dvě kapsy, 
   abyste to věděli, carara, ty kapsy dno neměly. 
   Oči jak dvě kuličky, když spatřil ty žabce, 
   stál uprostřed uličky s pravou rukou v kapse, 
   jak s ní šmejdil tam a sem, přitom vzdychal slastně, 
   tak všem bylo zcela jasné, co tam dělá vlastně. 
R: 
3. To je hrubě neslušné, tak dost, Jéňo, dnes už ne, 
   aniž jsme to propásli, vyvedli ho, zabásli, 
   prokurátor žaloval, že se špatně zachoval, 
   a tak Jéňa, třesouc se, předveden byl před soudce. 
   Soud se toho úkolu nevídaně zhostil, 
   nemravného Jeníka z obžaloby zprostil, 
   zdůvodnil to logicky: prý ve vlastní kapse, 
   tam si může každý dělat, co že se mu zachce. 
R: