Racek

    Eb   Fmi Bb      Eb   Fmi Ab 
1. Fouká,    vítr fouká, 
               Eb   Fmi Gmi                Bb 
   cuchá nám vlasy a  do očí mi nafoukal prach, 
    Eb   Fmi Bb      Eb   Fmi Ab 
   fouká,    vítr fouká, 
            Eb      Fmi Gmi 
   zvedl se asi, když racek svými křídly mách', 
            Fmi                 Bb 
   odletěl kamsi a nikdo neví, kam, 
               Ab                       Bb 
   řekli jsme: aťsi, stejně nedoletíš sám 
                   Ab 
   tam, kam bys chtěl. 
 
2. Fouká, vítr fouká, 
   tečou mi slzy, oči touží zbavit se prachu, 
   fouká, vítr fouká, 
   mě, lásko, mrzí, že svět je plný neřestí a strachu, 
   možná, že už zítra dočkáme se deště, 
   do příštího jitra přežijeme ještě, 
   plakat, lásko, není třeba. 
 
3. Fouká, vítr fouká, 
   prosíme oba, aby nikdy nám nepřestal vát, 
   fouká, vítr fouká, 
   netoužíš znova po tom, co Ti už nemůže dát, 
   co bylo kdysi, nevrátí se zpět, 
   slova se mísí v milióny vět 
   a přitom stačí jenom žít. 
 
4. Fouká, vítr fouká, 
   Tvé srdce hřeje, i když jinak všechno kolem chladí, 
   fouká, vítr fouká, 
   život se směje i na ty, co mají duši hadí, 
   milovat svět a život za něj dát, 
   růžový květ a vítr slyšet hrát, 
   s láskou jít ke štěstí. 
 
5. Fouká, vítr fouká, 
   cuchá nám vlasy a do očí mi nafoukal prach, 
   fouká, vítr fouká, 
   zvedl se asi, když racek svými křídly mách', 
   netoužíme po tom, skrýt se v stínu bytí, 
   co je, lásko, na tom, chtít pro věčné žití 
   vzlétnout na křídlech racka?