Popel a vášeň

 
Ebmi H Db Bb7 
 
Ebmi          H          Db               Ebmi  Bb7 
V noci mnoho ohňů hoří, lidi něčím zabavíme, 
H              Ab           H           Bb7  Ebmi 
z ohně chladem neochoříš a tak hranice stavíme. 
Eb7                                           Abmi   Abmi7 
Dřívka pěkně plápolají, komáři jisker v ovzduší, 
F                        Bb7                    Db Db7 
popel hrne kdo má hrábě a vše zmrzlé, mokré vysuší. 
 
 
Gb       Bbmi    Ebmi       Gb6   Abmi  Abmi7 Abmi 
Kácej lesy, obory, doubravy a hvozdy, 
Db7                     Db+                     Gb 
neměj žádné slitování, vždyť to jsou jen lidu prosby. 
Bb7                  Ebmi      Ab7              Db Db+ 
Nechť se dav trochu přelije, založ další ohniště 
Gb             Bbmi      Ebmi   Abmi          Db7         Gb Bb7 
snad nepřijde žádná razie na zdejší postmoderní sídliště. 
 
 
Ebmi         H           Db              Ebmi Bb7 
Noc utekla, dřevo také, nebesa je zhltila, 
H                  Ab           H          Bb7    Ebmi 
rudí jezdci táhnou od východu, temnota se zmenšila. 
Eb7                                          Abmi Abmi7 
Dvě hodiny před polednem, celý kemp pak vstává, 
F                       Bb7                Db Db7 
těm, co mrazy nepřežili, poslední hold vzdává. 
 
 
Gb          Bbmi        Ebmi         Gb6         Abmi  Abmi7 Abmi 
Lidé kolem horké kaše chodí, "Tož spálíme je asi," 
Db7                               Db+                   Gb 
ten co popelem se vždycky brodí, jako vždy, se k tomu hlásí. 
Bb7                   Ebmi   Ab7                      Db    Db+ 
A tak na očích zcela všem, Karel Kopfrkingl by byl pyšný, 
Gb              Bbmi        Ebmi     Abmi             Db7        Gb 
pohřbívat duše lidské pod zem, je hrozným činem a nanejvýše hříšným. 
 
 
Bb7               Ebmi      Ab7                    Db   Db+ 
S tím fanatickým šklebem, mrtvá těla na hranici háže, 
G            Hmi          Emi          AmiD7  G    G 
pálit mrtvé, přeci nejde, není-li v tom žádná vášeň.