Popel a vášeň

 
Abmi E Gb Eb7 
 
Abmi          E          Gb               Abmi  Eb7 
V noci mnoho ohňů hoří, lidi něčím zabavíme, 
E              Db           E           Eb7  Abmi 
z ohně chladem neochoříš a tak hranice stavíme. 
Ab7                                           Dbmi   Dbmi7 
Dřívka pěkně plápolají, komáři jisker v ovzduší, 
Bb                        Eb7                    Gb Gb7 
popel hrne kdo má hrábě a vše zmrzlé, mokré vysuší. 
 
 
H       Ebmi    Abmi       H6   Dbmi  Dbmi7 Dbmi 
Kácej lesy, obory, doubravy a hvozdy, 
Gb7                     Gb+                     H 
neměj žádné slitování, vždyť to jsou jen lidu prosby. 
Eb7                  Abmi      Db7              Gb Gb+ 
Nechť se dav trochu přelije, založ další ohniště 
H             Ebmi      Abmi   Dbmi          Gb7         H Eb7 
snad nepřijde žádná razie na zdejší postmoderní sídliště. 
 
 
Abmi         E           Gb              Abmi Eb7 
Noc utekla, dřevo také, nebesa je zhltila, 
E                  Db           E          Eb7    Abmi 
rudí jezdci táhnou od východu, temnota se zmenšila. 
Ab7                                          Dbmi Dbmi7 
Dvě hodiny před polednem, celý kemp pak vstává, 
Bb                       Eb7                Gb Gb7 
těm, co mrazy nepřežili, poslední hold vzdává. 
 
 
H          Ebmi        Abmi         H6         Dbmi  Dbmi7 Dbmi 
Lidé kolem horké kaše chodí, "Tož spálíme je asi," 
Gb7                               Gb+                   H 
ten co popelem se vždycky brodí, jako vždy, se k tomu hlásí. 
Eb7                   Abmi   Db7                      Gb    Gb+ 
A tak na očích zcela všem, Karel Kopfrkingl by byl pyšný, 
H              Ebmi        Abmi     Dbmi             Gb7        H 
pohřbívat duše lidské pod zem, je hrozným činem a nanejvýše hříšným. 
 
 
Eb7               Abmi      Db7                    Gb   Gb+ 
S tím fanatickým šklebem, mrtvá těla na hranici háže, 
G            Hmi          Emi          AmiD7  G    G 
pálit mrtvé, přeci nejde, není-li v tom žádná vášeň.