Děd

E G#mi A H7 E E 
 
E	        G#mi	         C#mi         F#mi H7 
O hůlku opřený, životem znavený, opodál stál děd, 
E	        G#mi       A            F#mi  H7 
obličej bolestí zkřivený, zanevřený na celý svět. 
 
 
E	       G#mi	 C#mi	        A	   H7 
Stojí tu sám a opuštěný, ve vráskách má knihy zapsané, 
E	           C#mi	    A 	     H	        E 
stojí tu shrbený a unavený, poslední řádky dopsané. 
 
 
E	              G#mi	       C#mi            F#mi H7 
V knihách je moudrost psána, a vše, co život mu dal i vzal, 
E	         G#mi      A         F#mi         H7 
vyprávět by mohl do rána, kdyby jen někdo poslouchal. 
 
 
E	           G#mi   C#mi	      A     H7 
Vyprávět pro úsměv dětí, nebo jen tak pro radost, 
E	            C#mi	      A 	 H	   E 
proč láska je velké štěstí, a přátelství jak pevný most. 
 
 
E	          G#mi	       C#mi        F#mi H7 
Stojí tu vetchý a poražený, možná už řadu let, 
E	                G#mi     A          F#mi   H7 
je to tak dávno, co byl mladý a u nohou mu ležel svět. 
 
 
E	       G#mi	    C#mi	     A	    H7 
Stojí tu sám a opuštěný, pohnutím se chvěje ret, 
E	          C#mi	      A     H	   E 
slza kane po jeho tváři, tiše pláče smutný kmet. 
 
 
E	        G#mi	         C#mi          F#mi H7 
O hůlku opřený, životem znavený, opodál stojí děd, 
E	        G#mi       A        H          E	  G#mi A H7 E E 
obličej bolestí zkřivený, zanevřel už na celý svět.