Dívka z Cheyenne ok
Grošáci
Klávesy
Recitace: Byl už podzim, všude kam oko pohlédlo zlátlo javorový listí a já se vracel sychravým ránem domů po pěti letech bojů pod vlajkou spojenejch států, po pěti letech válek, hrůzy a vraždění. Hlavou se mi honily děsivý vzpomínky a já přemejšlel o tom, jestli na to všechno budu moct jednou zapomenout, jestli mám právo se ještě někdy smát. Najednou jsem zjistil že stojím, stojím uprostřed vypálený indiánský vesnice a přede mnou v šatech posetejch ranami šavlí leželo malý ještě ubrečený indiánský děvčátko. Poprvé v životě jsem měl slzy v očích, poprvé v životě jsem se styděl za svou zem, za lidi kteří nosili její znak a mluvili její řečí. Né kvůli tomu děvčátku, ale brečel jsem nad tím, nad čím vším musí vlát vlajka mý země, na který lpí i tvá krev, malý ubrečený děvčátko z kmene Cheyenne. Ab Fmi Čím voněl dým Db Ab v tvým týpí dívko z Cheyenne Fmi Eb čí nůž zbarvil čerň tvých copánků Ab Fmi tady končí sny já vím Db Ab z jara zvonky vyklíčej Fmi Eb tam kde brouzdal travou pár tvých opánků Bbmi Cmi bílý máš pléd Ab Db motýl do vlasů ti slét Ab Db Ab co ti říct, dívko z Cheyenne Bbmi Cmi máš v očích zášť Ab Db vždyť nosím stejnej plášť Ab Db Ab odpustíš, dívko z Cheyenne Pláčem umazaná tvář a víčka zavřený a talisman co poví, kudy jít že byl falešnej jen lhář už víš a sevřený ústa šeptají že dýl si chtěla žít ze zvonků věnce plíst znáš v horách každej list poslouchej, dívko z Cheyenne krajem zní tamtamů chór nebe obléklo si flór usínej, dívko z Cheyenne Až příjde někdo z vás tam do těch tichejch míst kde šumí jen říčka plná kamení tam kde končí jezer hráz uvidíš zvonky kvíst a ze dvou kůlů kříže znamení stůj, ona spí jenom zlý o nás ví spoutaná, dívka z Cheyenne dej jí můj vzkaz bude se jí dýchat snáz pozdravuj, dívku z Cheyenne, pozdravuj, dívku z Cheyenne pozdravuj
Do databáze přidal Radka, dne 15. 09. 2020