Člověk je jak den

                    Emaj7 C#mi       D#mi     D#7 
1. Je bezvětří, je mír, snad možná ještě ano, 
                 Emaj7        C#mi          D#7 
   to jenom netopýr křídlem svým pohladil ráno, 
                   Emaj7  C#mi          D#mi D#7 
   on klikatý měl let a křídla tíhou ztuhlá, 
                  Emaj7    C#mi         D#7 
   přišel ti povědět, jak půlnoc světu uhla. 
             G#mi            C#mi 
R: Že každý nový den jen z bolesti se rodí, 
              D#mi                 D#7 
   je ze tmy vymeten jak krysy z kýlu lodí 
      G#mi                      C#mi 
   a vyčerpán jak step, když tma mu pustí žilou, 
        D#mi               D#7 
   sám počítá svůj tep a krvácí pak bílou. 
R: A člověk je jak den, rve se pro své 'ano', 
   aby mu z okna ven nevypadlo to ráno, 
   a člověk je jak den ... 
2. A člověk je jak den, rve se pro své 'ano', 
   aby mu z okna ven nevypadlo to ráno ...