Mám tě rád, když spíš

Mám tě rád, když spíš 
 
   H               E        H 
1. Hádka nás stála všechny síly, 
   H          F#          H 
   spát šel s tebou i vztek, 
   H               E    H 
   své vrásky zlé míváš u očí, 
   H       F#      H 
   já znám na ně lék. 
                  E        H 
   Usnulas lásko, zdravým spánkem, 
           F#         H 
   Má svou kouzelnou moc, 
                  E      H 
   Vrací ti krásu tváře vlídné, 
   H      F#        H 
   vrásky smazala noc. 
 
 
   E 
R: Za ta léta prokouklas mě, 
 
   o mně prý všechno víš, 
   H              E          H 
   stejně neznáš mou dávnou slabost, 
   H              E          H 
   stejně neznáš mou dávnou slabost, 
   H       F#        H 
   mám tě rád když spíš 
   H       F#        H 
   mám tě rád když spíš. 
 
 
Ona: Zkouším do chvíli, nehýbat se, 
     ruku svou blízko tvé mám, 
     sním, jenom sním, jakýs´ mohl zůstat, 
     dech tvůj poslouchám. 
 
     Vracím se nocí do začátků, 
     kdy nám všechno šlo snáz, 
     léty nás něco pozměnilo, 
     něco, zdá se, vzal čas. 
 
R: Z nás dvou já první neusínám, 
   že mě rád sleduješ, vím, 
   proto mám někdy zvláštní nápad, 
   proto mám někdy zvláštní nápad, 
   předstírám, že spím, 
   předstírám, že spím. 
 
On: Ve dne mám s tebou peklo, lásko, 
    v noci nebi jsi blíž. 
 
Ona: Vím co právě děláš, znám tě už dlouho, 
     teď polštář dáš si výš. 
 
Oba: Těším se dál tvou tichou krásou, 
     těším se dál tvou tichou krásou. 
 
On: Mám tě rád, když spíš 
 
Ona: Předstírám, že spím.