Franky

Frenky dlouhán 
 
      A                                   D                    A 
1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou 
                     E      D                    A 
lidem nad hlavou, smutnou dálavou, 
                                  D                        A 
já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, 
                E    D              A 
za čas odletěl, každý zapomněl. 
 
                      E 
R: Měl kapsu prázdnou Frenky dlouhán, 
                D                      A 
po Státech toulal se jen sám, 
             D               A                       E 
a že byl veselej, tak každej měl ho rád. 
                 D                             A 
tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál, 
 D                           E 
a každej, kdo s ním chvilku byl, 
       D         E         A 
ten dlouho se pak smál. 
 
 
2. Tam, kde byl pláč, tam Frenky hezkou píseň měl, 
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát, 
a když pak večer ranče tiše usínaj', 
Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál. 
 
R: 
 
3. Tak jednou Frenkyho vám našli, přestal žít, 
jeho srdce spí, tiše smutně spí, 
bůh ví, jak, za co tenhle smíšek konec měl, 
farář píseň pěl, umíráček zněl. 
 
R: