černej den

    Abmi                    Gb 
1. Ten den byl beznadějně černej 
    Abmi               Gb 
   jak darebáků svědomí, 
    E                    Eb7 
   jak smutku nával nepřebernej, 
     E       (Eb7)       Eb7(Abmi) 
   kterej se náhle prolomí. 
 
2. Pomalu stoupali jsme strání 
   až k jedný z nevelikejch skal, 
   na který nechal sny a plány 
   jeden z těch kluků, co jsem znal. 
 
     H                      Gb 
*: Stačilo málo chybnejch kroků, 
     H                    Eb7 
   vtom znenadání volnej pád, 
    Abmi                  Gb 
   je to už pěkná řádka roků, 
      E      Eb7           Abmi 
   v noci si lesem cestu zmát'. 
        H                            Gb 
   Pak ležel s kostrou zlámanou a strašně moc chtěl žít, 
        Abmi                   Eb7 
   však usíná a přestanou myšlenky hlavou jít, 
          H                                Gb 
   z nás každej potom nad ním stál, chlad rána na nás dejch', 
      Abmi                        Eb7 
   vítr si s listím pohrával ve větvích březovejch. 
 
3. Teď všichni, co tu se mnou stojí, 
   jsme mlčky "ahoj" přišli říct 
   na místa, co nás dávno pojí, 
   že tenkrát bylo nás tu víc.