Doma v pokoji

F# H F# C# H C# F# 
 
F#               H         F#             C# 
Zkoušel jsem ti psát, ale žádný ze slov není to správný, 
H           F#            C# 
můžeš za to sám, vždycky učils mě spíš hrát. 
F#       H        F#              C# 
Dopisní papír je plátno pro náš film, 
H           C#           F# 
film našich vzpomínek a přání. 
 
            F#          H           F#                  C# 
R: Tak jsem viděl holoubka za oknem a měl pod křídlem kámen. 
   H                       F#                C# 
   auťák, co se řítí širou tmou a staví tulákům. 
   F#              H            F#                     H 
   V duchu slyším starý housle hrát, jak křišťálovej pramen, 
          F#                      C#          F# 
   jejich tón mi z tvojich písní zní už napořád. 
 
Vzpomínám, že jak šel čas, tak válek bylo dost, 
teď se blíží klid a já mám z něho strach. 
Společně jsme rozdrobili svý duše na střípky, 
a začli je rozdávat po písních. 
 
R: A tak vidím holoubka za oknem ...