Cesta samej kámen

Eb               Eb7    Ab             Eb 
Přišlas tenkrát sama, odkud, pánbůh ví, 
                          Bb 
práh dál tvoje kroky nepustil, 
Eb          Eb7   Ab            Eb 
z šedavého nebe drobně padal déšť, 
             Bb           Eb 
ten tě málem celou rozpustil. 
 
Pak jsi vešla a od těch chvil nic nebylo, jak dřív, 
zdálo se, že slunce vyšlo snad, 
na pastvinách zelených i kytky začly kvést, 
však věřte mi, byl vážně listopad. 
 
        Eb           Eb7    Ab           Eb 
Rf:	Cesta samej kámen z hor až za tebou, 
                                      Bb 
        já, blázen, chtěl po ní dolů jet, 
        Ab            Eb            Ab             Eb 
        jak mý srdce rozbitý, teď všechna slova jsou, 
                       Bb           Eb 
        proklínal bych sebe, celej svět. 
 
Jak hejna ptáků zbloudilých tvý vlasy odlétly, 
zbytečně jsem prošel okolí, 
pak tě kdosi zahlíd´ v stínu divných ulic stát 
v tom velkým městě dole v údolí. 
 
Od té doby marně doufám, že se vrátíš zpět, 
proč to neříct, byl bych hrozně rád, 
na pastvinách slunce zašlo, kytky spálil mráz, 
není divu, vždyť je znovu listopad. 
 
Rf:	Cesta samej kámen z hor až za tebou,... 
 
        F           F7    Bb           F 
Rf:	Cesta samej kámen z hor až za tebou,...