Cesta samej kámen

E               E7    A             E 
Přišlas tenkrát sama, odkud, pánbůh ví, 
                          H 
práh dál tvoje kroky nepustil, 
E          E7   A            E 
z šedavého nebe drobně padal déšť, 
             H           E 
ten tě málem celou rozpustil. 
 
Pak jsi vešla a od těch chvil nic nebylo, jak dřív, 
zdálo se, že slunce vyšlo snad, 
na pastvinách zelených i kytky začly kvést, 
však věřte mi, byl vážně listopad. 
 
        E           E7    A           E 
Rf:	Cesta samej kámen z hor až za tebou, 
                                      H 
        já, blázen, chtěl po ní dolů jet, 
        A            E            A             E 
        jak mý srdce rozbitý, teď všechna slova jsou, 
                       H           E 
        proklínal bych sebe, celej svět. 
 
Jak hejna ptáků zbloudilých tvý vlasy odlétly, 
zbytečně jsem prošel okolí, 
pak tě kdosi zahlíd´ v stínu divných ulic stát 
v tom velkým městě dole v údolí. 
 
Od té doby marně doufám, že se vrátíš zpět, 
proč to neříct, byl bych hrozně rád, 
na pastvinách slunce zašlo, kytky spálil mráz, 
není divu, vždyť je znovu listopad. 
 
Rf:	Cesta samej kámen z hor až za tebou,... 
 
        F#           F#7    H           F# 
Rf:	Cesta samej kámen z hor až za tebou,...