Cesta samej kámen

C               C7    F             C 
Přišlas tenkrát sama, odkud, pánbůh ví, 
                          G 
práh dál tvoje kroky nepustil, 
C          C7   F            C 
z šedavého nebe drobně padal déšť, 
             G           C 
ten tě málem celou rozpustil. 
 
Pak jsi vešla a od těch chvil nic nebylo, jak dřív, 
zdálo se, že slunce vyšlo snad, 
na pastvinách zelených i kytky začly kvést, 
však věřte mi, byl vážně listopad. 
 
        C           C7    F           C 
Rf:	Cesta samej kámen z hor až za tebou, 
                                      G 
        já, blázen, chtěl po ní dolů jet, 
        F            C            F             C 
        jak mý srdce rozbitý, teď všechna slova jsou, 
                       G           C 
        proklínal bych sebe, celej svět. 
 
Jak hejna ptáků zbloudilých tvý vlasy odlétly, 
zbytečně jsem prošel okolí, 
pak tě kdosi zahlíd´ v stínu divných ulic stát 
v tom velkým městě dole v údolí. 
 
Od té doby marně doufám, že se vrátíš zpět, 
proč to neříct, byl bych hrozně rád, 
na pastvinách slunce zašlo, kytky spálil mráz, 
není divu, vždyť je znovu listopad. 
 
Rf:	Cesta samej kámen z hor až za tebou,... 
 
        D           D7    G           D 
Rf:	Cesta samej kámen z hor až za tebou,...